čtvrtek 3. dubna 2014

Baby, měj se...

Život je takový, že jste jednou nahoře, jednou zase dole... Po rozpustilém Aprílu, jsme dneska moc smutní, protože od nás odešla naše psí kamárádka Baby. Ještě před pár dny bych tomu nevěřila a myslela jsem, že nám vydrží déle. Bylo jí teprve 9 let, ach jo.

Baby

dokonalý pár black & white

Před rokem jsme si jí přivezli až z dalekých Českých Budějovic, protože to byl vysloužilý slepecký pes a dělala společnost a celodenní službu jedné mladé nevidomé dámě, shodou okolností také Martině.

první seznámení

babi, ta Baby je krásná

ahoj, jedu na venkov


Brali jsme si ji již nemocnou a jako kamarádku k neposedovi Čírovi. Docela spolu pěkně dováděli, blbli a lítali po Přímu, cachtali se v potoce a s oblibou se váleli v každé bahnité louži.
  
 
no tak jsem Bejbince ukázal pořádnou kaluž, no...

Byla hrozně milá a příjemná, ale dost unavená z šestileté slepecké služby. "Důchod" u nás na Přímu byl pro ni určitě fajn, měla to jen kousek do přírody a těch zvířátek. Jak se zacinkalo s granulemi v misce, v tu ránu to byla turbopsice, která byla u misky první a nejen u své.

dobrý bahýnko to bylo, viď?

Nikdy jsem neviděla žádného psa se smát. Pro mne však záhadným způsobem se mi Bejbinu podařilo jednou zachytit na čip foťáku, jak se směje od ucha k uchu, to asi trdlovi Čírovi...

chi chi, Číro, zas ti ta srnka zdrhla :)

Dnes v noci nás opustila a bude nám smutno, ale bylo to moc fajn, že nám alespoň tu krátkou dobu dělala společnost, stýská se nám už teď.

s Vladěnkou a Čírem minulý rok

začátkem letošního března jsme se byli mrknout na bledule

Bejbino, měj se fajn...
 M. + V. + P. + S. + Č.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.